Dobrovolnice Psího útulku U Šmudliny Pavlína Marková:
Spousty útulků neumí nebo nechtějí umísťovat své pejsky, měly by více komunikovat s veřejností a vzít si z útulku v Tachově nejeden příklad.
Pavlínka je naše dobrovolnice na dálku. Do útulku se nedostává fyzicky, ale vší silou se snaží dát veřejnosti vědět, že je na západě Čech malý, rodinný útulek – a v něm žijí krásní pejsánci, čekající na nový domov. Spravuje server PesWeb a pravidelně dává šanci najít našim pejskům novou rodinu a milující domov. Míša udělá nádherné fotky, já dám dohromady text inzerátu a Pavlínka to na PesWebu dotáhne do konce. I když není vidět na fotografiích z Facebooku, tak dělá neméně důležitou práci jako my. Poznaly jsme se jako vedoucí a zájemkyně o adopci. Teď jsou z nás kamarádky i kolegyně na dálku. Představuji vám naší skvělou Pavlínku.
1) Jak jsi se dostala k práci v útulku? A jak už jsi v útulku dlouho?
Už jako dítě jsem si přála dobrovolničit v útulku, ale plno z nich toto neumožňovalo z různých a někdy i neznámých důvodů. Pomáhala jsem tedy u zvířat, kde se dalo, například v Helppsu, u výcvikářů, chovných stanic i běžných pejskařů.
Na útulek U Šmudliny jsme narazili náhodou v roce 2014, když jsme chtěli adoptovat pejska. Popis na dálku byl super detailní, dostali jsme odpověď na všechny naše otázky a ani my jsme se plno otázkám samozřejmě nevyhnuli. To jen ukazuje fakt, že pejskům se opravdu snaží najít pro ně ideální domov a záleží jim na nich.
250km dlouhý výlet byl nakonec úžasný, nejen, že jsme si s chlupáčem hned padli do oka. Moc se nám líbil celkový přístup útulku, veškerá jeho činnost, organizovanost a otevřenost. To, co z něj vytvořila Gábina je něco neskutečně krásného a moc bych si přála, aby takových útulků bylo více. Chtěla jsem jí proto jakkoliv začít pomáhat i přes tu velkou vzdálenost, která nás dělí.
2) Jaká je tvá úloha, náplň práce?
Inzeruji pejsky hledající domov na serveru Pesweb.
3) Máš nějakého oblíbence? Čím tě učaroval?
Samozřejmě naší Belu. Vždy jsem tíhla k německým ovčákům, protože jsem s jedním i vyrůstala. V útulcích jich je plno a obecně je lidi mají za "ostré hlídací psy, kteří patří na řetěz k boudě". Není to ale pravda, psi jsou společenská zvířata bez rozdílu. Bela byla do svých dvou let týraná a nejlíp je jí, když nám je na blízku. Jako správná ovčanda je naprosto oddaná a věrná, nikdy z nás nespouští oči. Když ovčákovi jeho pán zraní duši, už nikdy nebude člověku stoprocentně věřit. S Belou jsme ale za těch pět let udělali velký kus práce, naučila se hrát si, štěkat a nepočůrávat se strachy při každém nečekaném pohybu. Jsem moc ráda, že jsme jí mohli dát vše, co potřebuje - jistý a trvalý domov.
4) Sama máš nějakého psa? A jiný zvěřinec?
Kromě Bely z útulku máme doma habešskou kočku a dvě malé dvounohé princezny. Přejeme si mít více zvířat, ale chceme počkat, až obě dcery trochu povyrostou. Každé zvíře je velký závazek na hodně dlouho.
5) Co děláš ve volném čase, když nejsi zrovna v útulku?
Ráda trávím čas se svou rodinou a přáteli a práce je také mým koníčkem.
6) Máš nějakou psí osobnost v paměti a srdci? Nějaký psí osud, jehož si byla důležitou součástí?
Všichni pejsci, které jsme měli, máme a budeme mít, mají vždy místo v mé paměti a v srdci. Sleduji samozřejmě i osudy všech ostatních pejsků v útulku a fandím všem, aby našli svůj domov už napořád.
7) Je něco, co by si chtěla v útulku změnit?
Chtěla bych změnit všechny ostatní útulky, kteří neumí nebo i nechtějí umísťovat své pejsky, aby začali více komunikovat s veřejností a vzali si z útulku v Tachově nejeden příklad.
8) Co ti vlastně útulek dává? A co bere?
Bere mi jen trochu volného času, ale dává velikou radost při každém stažení inzerátu s označením pejska "Našel nový domov".
9) Je něco, co ti na práci v útulku vyloženě vadí?
Že se lidé stále svých mazlíčků ve velkém zříkají a je to taková nekonečná práce. Moc si přeji, aby byli lidé zodpovědnější a aby měla všechna zvířata v útulcích co největší šanci na nový domov.
