Používáním tohoto webu souhlasíte s využíváním cookies na těchto stránkách. Více informací ZDE. Rozumím

Eliška

Dobrovolnice Psího útulku U Šmudliny Tachov Eliška Jamborová:

Člověk začne pro psy žít. Zamilovala jsem se do týrané Lindy a od této chvíle jsem věděla, že chci být součástí Šmudliny.

Asi jsme na sebe jako přátelé čekali dlouho – ale dočkali jsme se. Když přišla Eliška, přišlo spoustu nového a já měla radost, že mě někdo v útulku na úklid prostřídá. A hlavně nás ze začátku zbavila takového toho „nahromaděného“, co jsme při běžném dni nestíhali. Skvělé je, že hodně rozumí kočkám a ráda poradí a nebo nasměruje nezkušeného kočičkáře. A vždy vím, že když pošlu foto nové kočky, která se k naší mamce přitoulala, tak mi Eli napíše: Ta je krásná! A to i kdyby byla opelichaná a rostly jí parohy. Eli mě nenechá nikdy ve štychu.

 


 

1) Jak jsi se dostala k práci v útulku? A jak už jsi v útulku dlouho?
K práci v útulku jsem se dostala náhodou. Po přistěhování do Tachova jsem se rozhodla, že navštívím útulek a vyvenčím pejsky. Hned po první návštěvě jsem si útulek zamilovala. Nejdříve jsem se začala starat o karanténu, až jsem nakonec přešla na odpolední službu. V říjnu budu v útulku čtvrtým rokem.

 

2) Jaká je tvá úloha, náplň práce?
Dělám odpolední službu – jednou až třikrát v týdnu, dle domluvy. V týdnu bývá služba klidnější, takže mám více času na úklid. Pejsky pouštím postupně ven, aby se vyvenčili. Mezitím jim uklidím kotec, ustelu pelíšky, vyměním slámu, případně v létě vytřu a zametu podlahu. Potom samozřejmě probíhá mazlení a pokud je pes hravý, tak i hra. Nakonec jim doplním vodu a dám jídlo. Případně rozdám léky, pokud je potřeba. O víkendu je postup stejný, ale většinou chodí více lidí na návštěvy a venčení, takže je služba o něco svižnější.

 

3) Máš nějakého oblíbence? Čím tě učaroval?
Můj největší oblíbenec je Katík, není povahou typický pes. Má svojí hlavu a někdy umí být pěkně tvrdohlavý. Má prostě charisma. Občas mi připomíná mě samotnou a možná to je důvod, proč ho tak zbožňuju.

 

4) Sama máš nějakého psa? A jiný zvěřinec?
Fenku Bety. Kontaktovala mě kamarádka, že známí mají osmiměsíční štěně, které chtějí dát do útulku. Byla to láska na první pohled, tak jsem si ji vzala. Stala se z ní moje nejlepší kamarádka. Fenku Merry. Vzala jsem si ji jako tříměsíční štěně z velmi nevyhovujících podmínek. Byla zavřená někde v kůlně. Nejspíš s ní nebylo zacházeno nejlíp. Dodnes má strach z mužů, které nezná. Kočku Minnie. Byla to moje první kočička, brala jsem si ji přes inzerát. Kocoura Mickeyho. Ten byl nalezený na sídlišti Rapotín u popelnic. Byl opravdu malinký, podle věku měl být ještě u maminky. Nalezený hrozně hubený nejspíš by přežil maximálně pár dalších dní, tak jsem si ho vzala a dala do kupy. Dodnes je hrozně vděčný. Kočku Shalee. Její křik mě vzbudil asi v jednu ráno. Potulovala se sama venku. Byla hodně zanedbaná, měla ušní svrab a vyhřezlý konečník. Zajistila jsem ji potřebné veterinární ošetření a chtěla jsem ji najít nový domov, nakonec jsem si ji nechala.

 

5) Co děláš ve volném čase, když nejsi zrovna v útulku?
Když zrovna nejsem v útulku, tak většinou chodím do práce. Ve volném čase se věnuji svým vlastním zvířátkům. Také se věnuji záchraně opuštěných kočiček v Tachově, již několika jsem úspěšně našla nové domovy. Snažím se také zdokonalovat v různých oblastech make-upu, je to můj velký koníček a v budoucnu bych si ráda otevřela vlastní salon.

 

6) Máš nějakou psí osobnost v paměti a srdci? Nějaký psí osud, jehož si byla důležitou součástí?
Jasně že mám, jmenovala se Linda. Byla v útulku v roce 2016. Její život před útulkem nebyl hezký a tak se lidí dost bála. Brávala jsem ji na procházky a po čase ke mně získala důvěru. Byl to pro mě asi největší zlom, protože to byl první pejsek, do kterého jsem se v útulku zamilovala a věděla jsem, že od této chvíle chci být součástí Šmudliny. Samozřejmě jsem Lindy odchod obrečela, ale jsem ráda, že našla svůj domov.

 

7) Je něco, co bys chtěla v útulku změnit?
Naprosto upřímně v útulku není nic, co bych chtěla změnit.

 

8) Co ti vlastně útulek dává? A co bere?
Práce v útulku mě baví a naplňuje. Dalo mi to spoustu zkušeností. V určité fázi člověk začne pro ty psy v podstatě žít. Vzhledem k tomu, že každý chodíme do práce, máme rodiny a další povinnosti, jediné co mi útulek bere je čas. Občas to bývá těžší skloubit s osobním životem.

 

9) Je něco, co ti na práci v útulku vyloženě vadí?
Jediné, co mi vadí, jsou případy týraných pejsků, kteří se k nám dostanou. Občas se to na mé psychice dokáže podepsat, často o tom přemýšlím a jsem z toho pak smutná. Na druhou stranu jsem ráda, že se dostanou k nám do bezpečí a konečně poznají lásku.